Sinä päivänä ajoin linjaa 16 Tampereella. Kello oli jotain neljän ja puolen viiden välillä,
Devět dní. Přesně tolik uplynulo od chvíle, kdy Věra Nováková naposledy slyšela hlas svého
Provozuju tady, u pěšiny mezi chatami, malý stánek už čtrnáct let – cigarety, zmrzlina,
Вони подзвонили мені у вівторок, рівно о дев’ятій ранку. Я саме наливав собі каву
El chisme corrió por el salón de uñas de la calle 8 antes de
Звонок раздался в пятницу, в половине девятого утра. Я как раз натягивал рабочую куртку
Istun lentokoneen ikkunapaikalla ja katselen, kuinka Helsinki jää taakse pilvien alle. Eero painaa nenänsä
Byl to čtvrtek, jedenáctého června, a v ordinaci na Bulovce vonělo po dezinfekci a
**Триста гостей і одна дитяча фраза, що зупинила весілля у Конча-Заспі** Коньяк у келиху
Nazywam się Bartek. Trzydzieści cztery lata, żona Kasia, wynajmowane mieszkanie w Lublinie. Pracuję jako