Vdova z ulice U Rybníčka
Byl podzim, ve Zlíně už foukal ten studený vítr od přehrady, co pronikne kabátem,
Дід казав: у полі під Опішнею вони не ховаються — вони чекають, коли ти забудеш порахувати
Мене звати Тарас Гнатюк, мені сорок два, живу в Києві, працюю інженером-енергетиком. А народився
Vesi ei tule enää
Olen asunut Ahonperän omakotialueella kaksitoista vuotta, kolme taloa Reijo Kanervan tontista kaakkoon. Töissä käyn
Kdyby přišel v úterý večer, řekla bych mu to hned. Ale on přišel v pátek ráno a já měla otevřenou pokladnu a frontu tří lidí, tak jsem mu jen kývla na sedačku u okna a on tam seděl skoro hodinu, než jsem se k němu dostala.
Já dělám na vodárně v Jindřichově Hradci přes dvacet let, na přepážce, kde lidi
**La factura de la novia que se fue**
Los parlantes del techo seguían repitiendo a Etta James cuando mi madre le arrebató
Twoja mama jest przywiązana do skały pod słońcem — proszę ją uratować
Nazywam się Bogumiła Sroka, mam sześćdziesiąt dwa lata i od dwudziestu lat prowadzę mały
**The Envelope My Father Left Me**
Sixty-three men in dark suits stood beneath the arched windows of St. Brendan's Church
Звёздный лабиринт времени
Меня зовут Мирослава Дмитрук, я фельдшер станции скорой помощи в Каменец-Подольском, и за двадцать
Ostatnia niedziela adwentu
Nazywam się Barbara Wilczek i przez trzydzieści lat siedziałam za tą samą ladą w
# Ключ від квартири 47
Беаті Ковальчук було сорок три роки, і в телефоні вона вже пів року носила